VŠICHNI JSME SPOLUODPOVĚDNI ZA GENOCIDU NA PLANETĚ ZEMI!

V tento čas se rozběhla veliká diskuse a velmi hodně příspěvků po sociálních

sítích k problematice hořící Indonésie a deštných pralesů. Jsem osobně zděšen tím, co se děje, v jakém rozsahu a velmi mě to bolí u srdce. Ale na druhé straně jsem vlastně velmi rád, že dochází konečně k nějakému významnému impulzu i pro doposud spící lidi, kteří do této chvíle řešili spíše jen své pohodlí a neuvědomovali si závažnost toho, co se děje a s jakým obludným záměrem je vše činěno.

Každý den se setkávám s lidmi, kteří se více a více podivují nad tím, jak mohou mnohé výrobní, nadnárodní společnosti v rámci svého byznysu hubit vědomě přírodu a vyrábět výrobky, které podkopávají lidské zdraví a pomalu nás trávit s plným vědomím tohoto faktu, aniž by se nad tím pozastavily. 

Jednou jsem byl svědkem toho, kdy maminy v supermarketu společně při nákupech diskutovali o nadnárodních společnostech a rozčilovaly se nad situací dnešního Světa a nad kvalitou potravinářských výrobků. A hle! Ve svých nákupních košících měly maso z "koncentračních táborů pro zvířata", zvané velkochovy, pečivo a jiné výrobky plné éček, pořádnou porci čokolád MILKA a jako bonus velké akční balení "vynikající pomazánky NUTELLA" obsahující, jakož i většina ostatních výrobků v nabídkách dnešních výrobců čehokoliv k jídlu a kosmetiky, pořádnou porci palmového oleje. Dost možné právě produkovaného v lokalitách již dříve záměrně zničeného deštného pralesa v nyní hořící Indonésii.

A zde si kladu otázku. Proč to dělají? Mají tito lidé vůbec povědomí o tom, co činí?! Možná tyto výrobky kupují jen proto, aby svým dětem udělali velikou radost jako záplatu za to, že nejsou mnozí skoro celé dny doma a musejí vydělávat peníze v nějaké práci, třeba i pro podobné nadnárodní korporace, o kterých se před okamžikem bavili. Možná vědí, co kupují a co tím podporují, ale je to pro ně pohodlné a snadné. Nebo nemají při svém pracovním vytížení čas, nakoupí vše co jim i dětem chutná a svůj díl odpovědnosti si kompenzují alespoň tím, že nadávají na ty zlé nadnárodní koncerny?

Ano, těch důvodů může být velké množství, ale pokud lidi nezačne cokoliv omezovat v jejich osobním životě, většinou jsou ke všemu lhostejní stejně, jako ti lidé z výše zmíněných nadnárodních společností drancující celou planetu Zemi. Jejich soukromých sídel se to také ještě možná netýká! U nich doma ještě nehoří. Hoří zatím jen deštné pralesy kdesi v Indonésii, tam, kde "jen vydělávají" na své živobytí! Vždyť pro mnoho lidí je to byznys jako každý jiný a ještě k tomu mají výrobky s příměsí tohoto oleje velikánský, celosvětový odbyt? Prostě byznys, tržní hospodářství, né?!

Také je možné, že lidé, kteří kupují svým dětem produkty s palmovým olejem, éčkama, rafinovaným cukrem a dalšími látkami, které nás prokazatelně pomalu otravují a způsobují nám nemoci jen nevědí co činí? To je z mého úhlu pohledu možné považovat za "pouhou nevědomost", možná spojenou s lidskou pohodlností a leností si informace v dnešním internetovém světě získat. Převážná většina lidí žije ještě takovýto způsob života, kdy z pohodlnosti a strachu odevzdali systému ve kterém žijí odpovědnost za sebe sama potravinovým nadnárodním společnostem, bankéřům, právníkům a systému státního aparátu........ prostě MATRIXU. No, Bůh s nimi :-)

Co vy? Zelenou, nebo červenou?

Je však i mnoho lidí, kteří vědí co se děje a přesto stále nechtějí, či nedokáží změnit svůj život například jen tím, že budou ignorovat výrobky, jejichž výrobou je cíleně likvidována planeta Země, hromadně hubeny milióny zvířat a lidé velmi systematicky a vědomě tráveni. Znám i mnoho lidí, kteří denně třeba jedí maso, ale pokud se v televizi jen na okamžik objeví záběr na zvíře ve velkochovu, či na jatkách, tak odvracejí tvář a zacpávají si uši. No a za chviličku si jdou dát dobrý salám, nebo řízek. Tam však cítím, že jde již o vědomou spoluúčast na likvidaci naší Matky, planety Země. Takoví lidé mají podle mě naprosto stejnou odpovědnost jako ti, kdož zapalují pralesy, zabíjejí hromadně milióny zvířat po celém Světě a spolu-páchají tím vědomě největší genocidu od dob vzniku této planety.

Vážení přátelé. I když to bude znít možná pro mnohé plnoleté jedince divně, i přes to sem s plnou odpovědností a vědomím napíši. Pojďme se učit od našich dětí! Po mnohých snahách o diskuse z tzv. dospělými lidmi o stavu naší planety, dalších problematikách dnešního Světa a o způsobu, jak to změnit jsme s manželkou zjistili, že tudy cesta nevede. Dospělí lidé jsou již mnohdy velmi intenzívně pohlceni a chyceni systémem ve kterém žijí a ten je velmi vědomě a cíleně denně odvádí od života v souladu s přírodou a sami se sebou a zbavuje je přirozeného citu. 

Velmi se těším na okamžik, až lidé konečně pochopí, že jsou jakožto "voliči" a "spotřebitelé" tou hlavní hybnou silou všech politických režimů, projektů malých i velkých společností, které jakožto výkonná síla těchto politických režimů ničí přírodu, hubí nádherná zvířata a tráví naše organismy. Až potom se může něco významně změnit. Vše je jen v nás samotných a jakmile změníme sebe sama, náš pohled na Svět a náš dennodenní životní styl, změní se i Svět okolo nás.

JSME TVŮRCI A DENNĚ OVLIVŇUJEME VŠE, CO SE DĚJE

My lidé jsme ze své podstaty tvůrci! Každý máme denně právo a možnost tvořit. Denně svými myšlenkami a činy ve hmotě ovlivňovat to, co se okolo nás i na druhé straně planety Země děje. Máme do jisté míry denně možnost ovlivňovat, co se děje s přírodou, Matkou Zemí, se zvířaty a nakonec i s ostatními lidmi. Vždy a všude se děje vlastně jenom to, co jako lidstvo sami chceme a dovolíme, aby se dělo. Tak proč si vůbec stěžovat na to, jak to okolo nás funguje, či nefunguje? Vše sami ovlivňujeme a vytváříme, i když si to ani neuvědomujeme a přesto, nebo právě proto necháváme hrstce lidí za nás, a bez nás rozhodovat, a mnohdy ve velkém ničit, namísto našeho přirozeného, proaktivního, niterně přirozeného procesu tvoření a spolutvoření v souladu s Matkou Zemí.

Tvoříme denně každým okamžikem a ani o tom nevíme. Tvoříme vlastně například i tím, co a kde nakupujeme. I tím, co a jakou formou spotřebováváme a využíváme. Planeta Země však vypadá tak, jako bychom si tento náš dar tvoření nějak mnoho neuvědomovali, nebo ho ignorovali! Jako bychom byli někde zavření. Odděleni od okolního Světa, od přírody i zvířat. Jako bychom byli někde v osaměním zavřeni za sklem a koukali se , co se to tam venku vlastně děje....... Jako bychom měli nějaké klapky na očích a viděli jen na několik metrů před sebe. Pokud takové klapky na očích máme, kdo nám je dal? My sami? Nebo někdo jiný?

Ještě jsem se nesetkal v přírodě s žádným tvorem, který by sobě samému v tomto směru cokoliv omezoval. Zakrýval si oči, aby něco neviděl, či si zacpával uši před tím, co nechce slyšet! Ba naopak. Každé přirozeně žijící zvíře chce co nejlépe vidět, slyšet a být spjato s přírodou a prostředím, ve kterém žije. Proč to neděláme my? Vždyť jsme přece lidé obdařeni rozumem a myšlením a považujeme se za vrchol evolučního řetězce! Pokud se na to dívám z tohoto úhlu pohledu, tak musím připustit, že tomu opravdu mnoho nerozumím. Leda, že..... nejsme vyčleňováni mimo tento Svět, ale že tento Svět a planetu Zemi od nás izolujeme sami svým jednáním a činy? 

Vše, včetně sebe zavíráme většinou do nějakých neprodyšných budov z umělých a mnohdy zdraví ohrožujících materiálů. Stavíme samé podzemní města, obchodní centra, podzemní i nadzemní parkoviště pro naše "kovové miláčky". Zvířata, jenž jsou zde na planetě Zemi s námi doma, zavíráme do klecí, chováme je ve velkochovech zavřené na malých, nevyhovujících plochách bez možnosti být venku v přírodě, kde jsou doopravdy doma. Nebo je také ve velkém zabíjíme, protože vlastně překáží našim důležitým, ekonomickým záměrům! Třeba jako nyní v obrovském byznysu při velko-pěstování palmy olejné a nezdravého palmového oleje, který je prakticky z primárně ekonomických důvodů výrobců dáván prakticky do každého výrobku (až na několik vzácných vyjímek) od potravinářského segmentu, přes kosmetický a další lokality. Z obrovských ploch deštných pralesů, které lidé cíleně likvidují nechají novodobí plantážníci zvířata jednoduše pozabíjet, někdy alespoň pozavírat do klecí, aby na uměle vytvořených plantážích člověku nikterak neškodila! Lidé, pokud budou chtít se mohou na některé ze šťastnějších z nich chodit dívat do různých soukromých zařízení a zoologických zahrad, za což si musí samozřejmě zaplatit. Nebo ti bohatší a důležitější si je mohou koupit domů jako domácí mazlíčky. Tak jako tak, je to zase jenom byznys!

Možná, že bychom se opět měli pomalu začít učit žít v souladu s přírodou, jako se to již stává standardem u mnoha rodičů, kteří toto učí již své malé potomky a jdou tak v tomto příkladem ostatním. Nebo bychom se mohli naopak, my dospělí právě od malých dětí něco důležitého také přiučit. Znovu si osvojit přirozené vnímání, hravost, spontánnost, upřímnost......

Co třeba jako děti, začít s rozpoznáváním rozdílů a uvědomováním si souvislostí? Děti ve výchovně vzdělávacích programech NEPZ (nejbohatší ekosystémy planety Země), po mateřských, základních i středních školách v celé ČR hledají rozdíly na různých obrázcích a povídají v kruhu, nahlas přede všemi své pocity, které při pohledu na obrázky mají. Učíme je sdílet své pocity s ostatními. Obecně je zvykem u tak zvaně dospělé populace konfrontovat své mnohdy egoistické názory na určité situace a prosazovat soutěživým způsobem svou pravdu. Ale je potřeba, aby byla vpuštěna do prostoru naší mladé generace nějaká proměna, a když to nedokáží ve velkém rozsahu sami dospělí, třeba to zahájí opět naše děti. Vždyť už s tím tady u nás v ČR máme přece nějaké zkušenosti :-) Jak mnohé takové konfrontace takzvaně dospělých lidí dopadají vídáme denně nejen u politiků po celém Světě, ale i na sociálních sítích, kde se lidé velmi často osočují, nadávají a hulvátsky prezentují své pohledy na určité situace, či názory. Vždyť pravda je přece jenom jedna a to ta moje! 

My děti naopak učíme nejen sdílet a povídat bez studu před ostatními to, co opravdu cítí v dané situaci, ale také je učíme naslouchat, co jiní povídají a jejich názory přijímat takové, jaké jsou. Jen jako jiné názory, bez podněcování soutěživosti k prosazení se, ať to stojí, co to stojí. Děti sdělují své pocity na jednotlivé obrázky a také se dozvídají, jaké to má vše souvislosti. Že výroba mnohých chuťově vynikajících a hojně prodávaných produktů likviduje nepřímo domovy pro neskutečné množství zvířat a ničí nejen naše zdraví, ale také naše společné plíce, deštné pralesy. A jak to vlastně, pokud to chceme zvrátit a napravit, to můžeme společně udělat.

Nelíbí se vám také, jako prakticky všem dětem, celý život zavřené slepice v klecích? Nebo se vám nelíbí zacházení se zvířaty ve velkochovech, na jatkách, či v podobných zařízeních? Tak až půjdete se svými dětmi nakupovat, popovídejte jim o tom, jak a kde vnikají jednotlivé potravinářské produkty a vybírejte produkty od zvířat, která žijí jinak, než v klecích a "továrnách na vajíčka , či maso". A dětem zkuste vysvětlit souvislosti, že pokud bude velké množství lidí kupovat taková vajíčka, či maso z velkochovů, pořád budou existovat takové "továrny na výrobu masa, vajíček i jiných produktů". Každý z nás svým jednáním a chováním denně ovlivňuje vše, co se okolo nás děje!

Dětem se také více líbí telátka a krávy na loukách a ve velkých výbězích, kde si užívají svůj život, než "produkované maso ve velkochovech". Také se vám líbí krávy a telata na zelených loukách? Ano? A kupujete maso od takových producentů, které zvířatům poskytují alespoň určitou volnost, věnují jim lásku a péči, nebo kupujete z pohodlnosti maso v hypermarketech z velkochovů?

Máte zájem a chuť podpořit osvětu pro dospělé i děti v této oblasti? Máte chuť se také podílet na tom, aby byly po městech v ČR praktikovány přednášky o ochraně deštných pralesů a ohrožených druhů zvířat? O tom, co se děje v oblasti ochrany přírody po Světě i tady v ČR a jak denně jednoduše tuto ochranu podpořit? Pojďte se s námi podílet na změně lidského vnímání přírody a živých tvorů. Pokud máte chuť, možnost, nebo víte o někom, kdo by se rád do takového procesu jednoduše zapojil, zde jsou k dispozici informace a možnosti nenáročné, lež velmi důležité spolupráce pro každého z nás.

* klikni na obrázek pro přesměrování

LIDSKÉ EGO - VRCHOLOVÝ PREDÁTOR PLANETY ZEMĚ!

Lidé, máte ze sebe dojem, že jste vrcholoví predátoři planety Země? Já teda určitě ne!

Podle mě není člověk žádným přirozeným vrcholovým predátorem a jen si na něj hraje! Vždyť k tomu ani není přece přírodou nikterak vybaven. Nemá vystouplé špičáky, nemá drápy, neumí rychle běhat a má problémy chytit i utíkající slepici. Nemá jedové zuby, silné tělo na to, aby svou oběť obmotal a uškrtil, a ani tělo vyvinuté pro život a lovení potravy ve vodě. Nemá ani nic jiného, přirozeného, poskytnuto samotnou přírodou. Omlouvám se. Zapomněl jsem na jedno. Vyvinutý mozek jinak, než mají zvířata a ostatní živé bytosti! Když tak sleduji, co se kolem nás všechno děje, přijde mě spíše přirozené, že vrcholovými predátory planety Země se stala jen lidská nezkrocená EGA, která to duším lidí pouze denně našeptávají a lidé to již považují za přirozenou pravdu! Lidé do role vrcholových predátorů pasovala dle mého názoru jen jejich EGA, která nemají masy lidí ještě pod kontrolou a jsou jimi ovládáni. EGA se nedá zbavit a je naší přirozenou součástí. Ale být ovládáni EGEM, pro mě znamená nebýt plně svéprávnými a hlavně nebýt v součinnosti s přírodou a Matkou Zemí.

Místo pralesů plantáže palmy olejné

Bohužel to ještě velká většina lidí nedokáže plně rozlišit a podle toho to vypadá. Mnozí ti, co už nějak vnitřně alespoň trochu ucítili, že je to jinak, než že jsme ti vrcholoví predátoři, se ale ještě vesměs vezou v programech tohoto systému, ve kterém žijeme. Je jím sice velmi líto těch vykácených pralesů, zničených nádherných divokých přírodních ploch, denně v obludných rozměrech vražděných zvířat, jak v mořích, tak i na souši. Bez citu, rozvahy a vyššího smyslu pro společné dobro.

Hromadný, tak zvaný lov

Sice mnoho lidí vnímá, že zvířata přichází o život nepřirozeným, bezcitným způsobem, ale pokud si před tím zakryjí oči, tak si ten kus koupeného masa z hypermarketu na talíři velmi rádi vychutnají! Ale co by se dělo, kdyby takovým lidem někdo zastřelil jejich domácího mazlíčka s tím, že ho s chutí sní? Fotku povražděných psů a koček na kuchyňském stole v čínské restauraci jsem se však raději do tohoto článku neodvážil dát. Ale proč? Vždyť je to přece přirozené zabít jakékoliv zvíře z pozice největšího predátora planety Země, rozporcovat, usmažit a sníst. Na nás přece nikdo nemá, protože nemáme sice vybavení na přirozený lov pro své přežití, ale zase máme pušky, kovové pasti, sítě v mořích .... a rozum ovládaný převážně egem! Nevnímám problémem v tom, že lidé jedí maso. Ale vnímám problém v tom, jak se maso "vyrábí". V jakých zvířata žijí podmínkách, jak jsou živená, jak je s nimi zacházeno a jak jsou nikoliv s úctou zbavena života ve prospěch života dalšího, ale vysloveně zavražděna!

Dívka se zálibou střílet velká zvířata

Ale co by se dělo, kdyby takovým silným a neohroženým predátorům najednou z ničeho nic někdo vykácel jejich nádherný rozsáhlý sad, protože potřebuje vysadit hospodářské plodiny, které bude ve velkém zpracovávat i přes to, že výrobky z nich nejsou pro lidské organismy zdravé? Myslím, že v tomto případě by lidé najednou začali jednat úplně jinak, protože by jim někdo sáhl na "jejich hmotné statky", na kterých lpí.

Bachyně si dovolila bránit svá mláďata

Říkáme si vrcholoví predátoři, ale když se ocitneme tváří v tvář opravdovému predátorovi, či velkému zvířeti, máme většinou nasr.... v gatích, pokud u sebe nemáme nějakou výkonnou pušku, či kulomet! A kde je přirozené propojení s Matkou Zemí a cit pro začlenění do koloběhu přírody? Ten nám asi někdo sebral. A kdo? Soused? To asi ne. Sebral nám jej neustále se vyvíjený a modernizovaný systém ve kterém lidstvo žije už stovky let a který nám nepřirozeně určuje denní náplň každého dne okořeněnou záští, zlostí, nevraživostí, chamtivostí a nenasytností. A k tomu nám v této moderní době ještě denně přes média říká, co je správné, co si máme myslet a hlavně, co je IN, abychom nebyli před ostatními lidmi za šašky! A naše EGA jásají, jakou mají nádhernou úrodnou půdu pro svůj růst!

Byl jsem se mimo jiné aktivity několikrát za život podívat i na jatkách. To vám povím, zápach smrti, stresu ..... No hnus! K tomu jsme s manželkou žili před několika lety rok na eko farmě a měl jsem tu čet být s mnoha zvířaty od okamžiku jejich narození, do okamžiku jejich nepřirozené smrti. Chodil jsem s nimi na pastviny, pobýval ve stájích a dokonce jsem třeba ovečky a kozy vedl až k člověku, který je způsobem "košér" podřezával a porcoval pro strávníky na maso. V tu dobu jsem jedl maso, ale už jen 1x týdně.

Nevím proč, ale toto co jsem zde denně prožíval mě díky těm zážitkům už nepřišlo nikterak normální. Měl jsem tu čest se z blízka dívat do očí mnoha zvířatům při prvních krocích na tomto Světě po jejich narození. V okamžiku, kdy byly na volných pastvinách, v ustájení a i v okamžiku jejich smrti. Ten rozdíl jejich pohledů mě přivedl na jinou cestu. Protože v jejich pohledu, když jim řezník "suše" podřízl krk a život z nich začal vyprchávat jsem mohl zřetelně číst tato slova! PROČ? PANE BOŽE PROČ? 

Lidé přece nejsou na této planetě proto, aby vše živé, co si neříká a nevypadá jako člověk bez citu vyvraždili a snědli! Nebo rozvrtali planetu a vyndali z ní nerostné bohatství, udělali všude hospodářské plantáže ve jménu zisků a jejich obludných, nepřirozených ekonomických záměrů!!!

Jak by vám bylo?

Neodsuzujme je však za to, co tito lidé činí. Jen pojďme společně takovým lidem s láskou a respektem k nim samým ukázat, jak to doopravdy je. Oni nejsou všichni zlí. Oni jsou jen nevědomí, omámeni a vedeni svým nezkroceným EGEM.

Zkusme si všichni konečně uvědomit, komu opravdu patří příroda, nerostné bohatství a další dary Matky Země. Jen nadnárodním korporacím? Mocnářům, nebo lidským takzvaným lovcům? Nebo všem živým bytostem na této planetě žijících? Howgh.

Naše cesta k jinému způsobu života a myšlení

Jaká že byla naše cesta k jinému způsobu života a myšlení?

Ten, kdo nás osobně zná, tak ví, že naše cesta ke změně, jinému způsobu myšlení a života nebyla vždy jednoduchá. Mnohdy jsme chodili po cestách, které neměly měkký povrch a velmi často jsme zaškobrtli o kdejaký kámen, spadli do nějaké stoky, či zapadli do bahna. 

O naší cestě, respektive jejím začátku a průběhu trvajícím přibližně 20 let jsme napsali elektronickou knihu - E-BOOK, kterou si každý může jednoduše stáhnout zde, nebo nově na našem blogu a přečíst.

Od doby, kde končí naše popsané vyprávění o naší cestě se za každý měsíc našeho života přihodilo tolik událostí, jako v minulém období za rok, možná ještě déle. Nevěděli jsme v tu dobu, čím to přesně je. Zda zrychlením času, změnou našeho způsobu života, či jinými změnami v celém Vesmíru, které nemůžeme ovlivnit a pořád se všude o nich píše. Bylo, a je to ve své podstatě úplně jedno. Události se dějí a na nás lidech je, abychom si je prožili, radovali se z každého dne a také se z toho, co přichází dostatečně poučili. 

Bylo by to všechno opět na velmi dlouhé psaní o tom, co se dělo dále. Proto jsme velice rádi, že o kousíčku našeho života, který v čase zde pozemském trval přibližně rok, natočila pořad pod názvem Bydlím na Bydlině i Česká televize. Bylo to nádherné období a velmi rádi se vracíme na místo činu k našim přátelům, se kterými si bezvadně rozumíme. Jsou to skvělí lidé a možná, možná, že až jednou budeme mít touhu se někde usadit .....

Zatím jsme však pořád nabiti tím, co se děje každý den okolo nás a tím, jak nyní žijeme. Není to pro mnoho lidí pochopitelné, protože žijeme úplně jiný způsob života, než převážná většina populace. Bez trvalého domova, pravidelných a pro "normální život" standardních příjmů. Neříkáme, že je to pořád jen skvělé a jednoduché a že nám peníze k životu občas nechybí. Ale i tady v ČR žijí lidé, kteří  v případě nouze pomohou a za odvedenou práci poskytnou jídlo, střechu nad hlavou i vlídné slovo. A to je přece velmi dobrá zpráva ukazující pozitivní změnu! Určitě nejsou všichni takový, co by po lidech, kteří v tomto úžasném systému finančně (nikoliv lidsky) zkrachovali házeli jen samé kamení a odsoudili je v okamžiku, kdy je uvidí. Je starou indiánskou pravdou, že "Nemá mě právo soudit ten, kdož v mých mokasínách denně nechodí". A zase, jako i jindy zde platí ten úžasný a velmi poučný vesmírný zákon energie, že to, co člověk ze sebe vyzařuje se mu v zesílené míře vrací zpět. 

Dny ubíhají už možná rychleji, než voda v potoce a my s manželkou spolu žijeme již více než 27 let. Z dřívějšího společného podnikání a soutěživého prostředí jsme po 18ti letech odešli prakticky ze dne na den. Po této části života jsme se však měli tu čest potkat s velikou spoustou úžasných lidí, jak soukromě, tak i u několika velmi zajímavých projektů, kde jsme jakožto dobrovolníci vypomáhali a dělali to, co nám přináší radost a dává nám to smysl z hlediska propojenosti s Matkou Zemí, kterou již mnoho let cítíme, jako naší živou součást. Vnímáme velmi intenzívně její stav a to, jak se lidstvo k této naší Matce chová. Na svých cestách životem jsme už pochopili mnohé. Pochopili jsme, že vše je živé a my lidé, zvířata, další živé bytosti i sama příroda společně jedeme na lodi s názvem PLANETA ZEMĚ. Respektive, že my všichni jsme PLANETA ZEMĚ. 

A tak jak to bývá, lidé si přitahují to, co vyzařují. Na podzim roku 2013 jsme se prvně osobně viděli s představiteli projektu Green Life, kteří přednášeli o tom, jak zachraňují deštné pralesy a ohrožené druhy zvířat. Prostě chrání divokou přírodu na Sumatře a nechávají ji ve své úžasné divokosti bez jakýchkoliv hospodářských, či jiných drastických zásahů. A to nás vnitřně velmi oslovilo. Projekt Green Life a výchovně vzdělávací projekt pro děti a mládež, Nejbohatší ekosystémy planety Země, se včetně Milana a Zuzky, kteří je vytvořili dostali ihned do našich srdcí.

Celý následný rok jsme se s Milanem, Zuzkou a programy na záchranu divoké přírody průběžně společně potkávali na různých místech ČR. Chtěli jsme pomoci dobré věci a jednoho dne slovo dalo slovo a stali jsme se dobrovolníky. A tím vlastně i součástí tohoto úžasného projektu, respektive projektů. Green Life a NEPZ. 

Takže nyní žijeme dále svůj svobodný způsob života a děláme činnost, která nás naplňuje, baví a dává smyslu nejen nám, ale cítíme, že i planetě Zemi a celému Vesmíru. 

Pojďme prosím společně měnit vědomí, že není ona Země, příroda, zvířata a někde vedle nich, mimo klece žijeme my lidé, ale že jsme všichni jedno a velmi úzce spjati s planetou Zemí! Darujme planetě Zemi a tudíž i sobě samým dárek. Chraňme divokou přírodu na celé planetě! To přece stojí za to, dát dárek Zemi a zároveň zachránit sami sebe!

Petr a Ewa Kvasničkovi